|
Ve čtvrtek budou
před magistrátem demonstrovat psi proti solení 25.1.2012
Tereza Vandrovcová a Petr Štěpánek z
pražské Strany zelených svolali na čtvrtek 26.1. v 8:30 do 9:15
demonstraci psů a jejich páníčků proti solení chodníků. Psi, boty
jejich pánů, zeleň a základy budov budou nejvíce postiženi solením,
které nedávno schválila za zády veřejnosti i zastupitelstva pražská
rada. Jak jednotliví radní hlasovali, město tají. Pozvánka teď
cestuje Internetem a na Facebooku a na Mariánské náměstí se chystají
desítky až stovky lidí:
https://www.facebook.com/events/150788835035831
Primátor mluví o občasném využití, reálně však radní schválili
preventivní solení na více než polovině chodníků a v době sněžení či
náledí úplně na všech. Je to tragédie pro psí tlapky i pro zeleň. Ty
totiž nezajímá, zda se jedná o kalamitu nebo běžný provoz, psi budou
trpět. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyhlášku, budeme žádat, aby
její změnu projednalo zastupitelstvo," kritizuje jejich rozhodnutí
někdejší radní Štěpánek.
Náměstek Nosek a radní Manhart obelhali Pražany. Ještě týden před
jednáním rozhlašovali, že solení plánují jen ve výjimečných
případech a se svolením gesčně příslušného radního. Nakonec
schválili návrh někdejšího náměstka Březiny prakticky beze změny.
Vyhlášku navíc změnili nařízením Rady a zcela tak z procesu
vyšachovali veřejnost. Vyhlášku totiž normálně mění zastupitelstvo.
Problém kluzkých chodníků není ve vyhlášce zakazující solení
chodníků, ale v absenci jakéhokoli úklidu během zimy. Město dle
vlastní vyhlášky a usnesení (nařízení) rady o zimním úklidu
komunikací neuklízí skoro polovinu chodníků. Ostatní se bude solit
se všemi důsledky pro psí tlapky, boty Pražanů a škody na
prosolených základech budov.
Důvody pro nesolení chodníků jsou celkem zřejmé a proto byl zákaz
solení do vyhlášky zabudován ještě v minulém století. Pražské
chodníky kloužou nikoli kvůli absenci soli, ale proto, že je nikdo
buď neuklízí nebo se sníh odklízí ledabyle a nedostatečně. Evropská
velkoměsta v zimě prakticky nesolí. Když už, tak jen vozovky.
"Ve funkci radního hlavního města Prahy jsem prosadil změnu vyhlášky
a příslušného nařízení, aby město mohlo používat inertní materiály o
velikosti zrn až do výše 8 mm. Toto opatření zlevňuje nákup
posypového materiálu, který je vhodný i pro ošetření chodníků. Je
trestuhodné, že někteří zastupitelé hlásají návrat k solení, které
páchá přímé ekonomické i ekologické škody na zeleni, majetku občanů
i zdraví domácích zvířat a v případě kontaminace vody i osob,"
komentuje současnou situaci zastupitel za zelené Petr Štěpánek.
Praze by prospěl postupný plán opuštění solení, jakožto chemicky
nevhodného způsobu ošetření komunikací a jeho náhrada mechanickými
způsoby úklidu (viz změna vyhlášky a nařízení pro využití inertních
materiálů radním Štěpánkem výše).
Proč se tedy chodníky nesolí:
- na rozdíl od vlastní vozovky nejsou odkanalizované, sůl tedy stéká
do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin, do spodních vod.
- sůl poškozuje tlapky psů a jiných domácích zvířat. Psi se již tak
pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu (asfalt, beton), kde utrpí
drobné rány a oděrky. Do nich následně vniká sůl a způsobuje záněty
a bolest. Rozměr bolesti výborně ukazuje rčení "přisypat do rány
sůl.
- slanou vodu pijí i divocí živočichové, hlavně ptactvo, které má
jinak omezený přístup k nezamrzlé vodě. Zpěvní ptáci v zimě po
požití slané vody uhynou.
- sůl poškozuje karosérie automobilů, ničí řetězy a převodová
zařízení kol a motocyklů, způsobuje škody na obuvi (slaná mapa po
zimní vycházce).
- sůl prosakuje do základů budov a poškozuje jak ocelovou
konstrukci, tak beton. Sodík zde nahrazuje jiné ionty a způsobuje
rozpojení křemenné matrice a korozi betonu. U omítek a zdiva
způsobuje hydroskopická sůl jejich vlhnutí a postupnou erozi i
mechanické poškození při mrazech (v extrémním případě pukání vlhkého
opakovaně mrznoucího a ohřívajícího se zdiva)
- v zeleni působí sůl několikerou škodu. Předně vytváří osmoticky
nevýhodné prostředí, kdy rostliny mají problémy s přísunem vody,
protože vysoká koncentrace iontů sodíku a chloru v půdě vytváří
osmotický gradient jdoucí proti snaze rostliny natáhnout z půdy
vodu. Rostlina tak usýchá i ve vlhkém prostředí.
- ionty sodíku vytěsňují kalcium, magnesium a draslík, stejně jako
stopové prvky (Cu, Zn, Co). Rostlina tak přichází o živiny a
chřadne.
- půda se působením soli a absencí správných přírodních pochodů
slehává a její schopnost absorbovat vodu při průtržích klesá a
přispívá tak k rychlejšímu odtoku vody, v extrému k záplavám.
- sůl poškozuje symbiotické mikroorganizmy u kořenů rostlin a
způsobuje oslabení dřeviny, v prosolených trávnících se začnou
objevovat skvrny a trávník upadá.
- poškození solí je pozorovatelné i několik metrů od komunikace, při
nesprávné aplikaci (např. velké krystaly soli aplikované z rychle
jedoucího sypače) a nedodržování technologické kázně dochází k
permanentnímu zasolení až na vzdálenost 20 metrů od komunikace.
- solení znečišťuje vodu a v případě průsaku do studní může způsobit
i vážné poškození ledvin. Ke znečištění vody může dojít například
při pravidelných splaších z komunikací nebo při průsacích z
meziskladů soli.
Petr Štěpánek
zastupitel MČ Praha 4 za SZ
608 702 154
Tereza Vandrovcová
vedoucí odborné sekce ochrany zvířat SZ
777 942 411
Zdroj:
http://demonstrace.kvalitne.cz/120127.html
Zpět do NEWS
|
